|
|
Vliv klimatu na šířkový růst borovice lesní ze severní Skandinávie
Tomeš, Miroslav ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o vlivu klimatu na šířkový růst borovice lesní v oblasti severní Skandinávie. Stromy rostoucí při polární hranici lesa jsou citlivé na změny prostředí, a proto je jejich dřevo využíváno pro studium růstových reakcí vůči probíhající klimatické změně. Za období 20. a začátku 21. století tak byly s letokruhovými a dendroanatomickými daty borovice lesní ze severního Finska korelovány teploty vzduchu a úhrny srážek. Bylo zjištěno, že šířky letokruhů měly v průběhu sledovaného období mírně rostoucí trend. V rámci korelačních vztahů byl potvrzen řídící vliv teplot vzduchu současného července na letokruhové přírůsty. Díky vyšším teplotám letního období se tvořily širší letokruhy. Kromě toho se jako důležité pro celkovou šířku letokruhu ukázaly květnové a letní srážky. V současnosti často diskutovaný problém spočívající v oddělení křivky letokruhové chronologie od vzrůstajících letních teplot ("divergence problem") nebyl v této práci jednoznačně pozorován. Letokruhy studovaného jedince byly za účelem vyhodnocení dendroanatomických parametrů rozděleny do čtyř sektorů o podobném počtu buněk v radiálním směru. Během sledovaného období (1960-2018) došlo k postupnému nárůstu průměrného počtu buněk dřeva v letokruhu v radiálním směru. Ve všech čtyřech sektorech se v průběhu...
|
|
|
Ekologické trendy v produkci xylému dřevin
Tichý, Jan ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Schnablová, Renata (oponent)
Xylogeneze (formování dřeva) je jedním z nejdůležitějších biologických procesů na Zemi. Dřeviny během tohoto procesu ukládají atmosférický uhlík, a jsou tak zásadním aktérem v koloběhu uhlíku, potažmo i v interakcích biosféry a klimatického systému Země. Na průběh xylogeneze má vliv mnoho faktorů, mezi hlavní patří fotoperioda, teplota a dostupnost vody. Význam a dopad jednotlivých faktorů na xylogenezi se mění s časem a místem na Zemi. Kambium, které svým dělením tvoří dřevo, vstupuje během roku do dormantní a aktivní fáze. V rámci změn aktivity kambia se tvoří letokruhy, ze kterých je možné vyčíst, v jakých podmínkách se strom nacházel při tvorbě daného letokruhu. Tato charakteristická vlastnost dřeva je předmětem mnohých studií a můžeme ji využít při zkoumání dopadů klimatické změny na xylogenezi.
|
|
|
Analýza variability tvorby xylému po obvodu kmene smrku ztepilého v rámci vegetačního období
Kašpar, Miroslav
Kašpar, M.: Analýza variability tvorby xylému po obvodu kmene smrku ztepilého (Picea abies L.) v rámci vegetačního období. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně. 2017. Bakalářská práce je zaměřena na analýzu variability tvorby xylému po obvodu kmene smrku ztepilého v rámci vegetačního období. Výzkum variability xylogeneze probíhal na výzkumné ploše v Rájci-Němčice. Hlavním úkolem je porovnat variabilitu tvorby xylému u stejně starých stromů během vegetačního období 2016. Odběry vzorků byly prováděny v týdenních intervalech od 31. března do 10. listopadu pomocí trephoru. Z odebraných mikrovývrtů se následně zhotovovaly trvalé preparáty. Získaná data byla porovnána s literárními zdroji zaměřenými na podobnou problematiku.
|
|
|
Analýza procesů xylogeneze a floemogeneze u jedinců smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst.) ve dvou vegetačních obdobích
Kašpar, Miroslav
KAŠPAR M.: Analýza procesů xylogeneze a floemogeneze u jedinců smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst.) ve dvou vegetačních obdobích. Diplomová práce je zaměřena na zjištění a vyhodnocení tvorby dřeva a lýka smrku ztepilého během vegetačním období 2015 a 2016 na výzkumné ploše Rájec – Němčice. Na ploše bylo vybráno 6 reprezentativních stromů, ze kterých byly periodicky odebírány vzorky. Ze získaných vzorků byly zhotoveny trvalé mikroskopické preparáty, které byly zkoumány a hodnoceny. Hodnocena byla činnost kambia, jednotlivé fáze diferenciace elementů dřeva a lýka a stanovena rychlost růstu pomocí Gompertozvy funkce. Údaje zjištěné za jednotlivé roky byly porovnány mezi sebou a srovnány s výsledky jiných autorů. Byly zaznamenány rozdílnosti růstu v rámci dvou vegetačních obdobích. Statisticky významné rozdíly byly patrné v počtu buněk kambia, ať už v dormanci nebo během jeho aktivního období. U jednotlivých fází vývoje buněk byly zaznamenány statisticky významné rozdíly v době ukončení těchto fází. Rozdílné hodnoty jednotlivých let vyplynuly také z výsledků Gompertzovy funkce. Obecně lze říci, že v roce 2016 byla dynamika růstu intenzivnější a počty vytvořených buněk větší než v roce předešlém.
|
|
|
Analýza tvorby dřeva buku lesního na výzkumné ploše Rájec-Holíkov
Porvalík, Radim
Tato bakalářská práce znázorňuje tvorbu xylému buku lesního na výzkumné ploše Rájec-Holíkov v průběhu jednoho roku, konktrétně roku 2015, který byl výjimečný extrémním suchem. Vzorky byly odebírány ze šesti vzorníkových stromů po jejich obvodu pomocí přístroje zvaného Trephor chronologicky od 23. března po 12. listopad každý týden jednou. Z těchto vzorků, v podobě mikro vývrtů, byly později v laboratoří postupně vytvořeny trvalé mikroskopické preparáty, na kterých byly za pomocí světelného mikroskopu zkoumány jednotlivé procesy dorůstání a zrání xylému od začátku kambiálního rozšiřování až po kompletní lignifikaci nově vzniklého letokruhu. První známky radiálního rozšiřování při aktivaci kambia se u všech šesti vzorníků pohybovaly na přelomu dubna a května, kdy průměrná teplota dosahovala 7,5 °C. Tvorba sekundární buněčné stěny a postupné lignifikace se průměrně objevovala v době od 4. 6. 2015 (155 DOY) do 20. 8. 2015 (232 DOY). Dále se pak objevovaly až do října plně lignifikované buňky. Celkový růst letokruhu tedy trval cca. 90 dní. Průměrná velikost nově vytvořených letokruhů byla dle Gompertzovy funkce 1235 µm.
|
|
|
Vliv solární radiance na strukturu xylému jehlic smrku ztepilého
Bartoňová, Lenka
V práci je hodnocena struktura xylému jehlic smrku ztepilého v závislosti na oslunění a nadmořské výšce. Na území Hrubého Jeseníku byly vybrány stejnověké smrkové porosty v rozdílných nadmořských výškách na jižní a severní expozici, kde byly odebrány vzorky slunných jednoletých prýtů. U jehlic byla provedena analýza xylému se zaměřením na počet tracheid, průměr tracheid, plochu tracheid a plochu xylému. Byla zjištěna více než 50% závislost parametrů xylému na nadmořské výšce a solární radianci, přičemž expozice výrazně ovlivňuje strukturu xylému pouze v nadmořských výškách nad 1200 m. V predikčních mapách je znázorněno, že nejvyšší predikované hodnoty parametrů xylému se nachází mezi 800 m a 1200 m n. m.
|
|
| |
host ::
RSS.